Astronomové oznámili objev dosud nejvzdálenější galaxie, jakou se kdy podařilo pozorovat. Objekt s označením MoM z14 zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba, a to v podobě, v jaké existoval pouhých 280 milionů let po velkém třesku. Jeho světlo putovalo k Zemi přibližně 13,5 miliardy let, což z něj dělá jeden z nejstarších známých galaktických systémů vůbec.

Už samotná existence tak jasné galaxie v tomto raném období vesmíru je pro vědce překvapivá. Podle dlouho přijímaných teorií měly být první galaxie malé, slabé a tvořené téměř výhradně vodíkem a heliem. MoM z14 je ale výrazně jasnější, kompaktní a navíc chemicky vyspělejší, než by odpovídalo její době vzniku.

Když pozorování předbíhá teorii

Data získaná v dubnu 2025 a později analyzovaná týmem z MIT ukazují, že galaxie obsahuje zvýšené množství dusíku. To naznačuje, že masivní hvězdy v raném vesmíru vznikaly a vyvíjely se mnohem rychleji, než s čím současné modely počítají. Zároveň se zdá, že MoM z14 už dokázala „vyčistit“ své okolí od původního neutrálního vodíku, který měl tehdy vesmír prakticky zaplňovat.

Právě tyto vlastnosti prohlubují rozpor mezi teorií a pozorováním. Jak upozorňují vědci z MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research, podobných překvapivě vyspělých galaxií z éry kosmického úsvitu přibývá. Každý další objev zpochybňuje představu, že se první struktury ve vesmíru formovaly pomalu a váhavě.

Před startem Webbova teleskopu se navíc předpokládalo, že objekty s tak extrémním rudým posuvem budou téměř nedetekovatelné a jejich potvrzení bude vyžadovat desítky hodin pozorování. Realita je jiná. NASA díky tomuto teleskopu získává jasné důkazy, že raný vesmír byl aktivnější, dynamičtější a komplexnější, než jsme si ještě před pár lety dokázali představit.