Průzkum Marsu dnes naráží na limity, které nejsou na první pohled vidět. Komunikace mezi Zemí a rudou planetou trvá přibližně čtyři až dvaadvacet minut, což znamená, že každý krok roveru musí být dopředu pečlivě naplánovaný. Výsledkem je pomalý postup. V praxi se většina současných roverů pohybuje jen stovky metrů denně.

Právě tento problém se snaží řešit nový výzkum publikovaný 27. ledna 2026 v časopise Frontiers in Space Technologies. Tým vedený Gabrielou Ligezou a Tomasem R. R. Bontognalim navrhl jiný přístup. Místo detailního zkoumání jednoho místa pod dohledem operátorů ze Země nechává robota pracovat samostatně na více cílech.

Zásadní změnou je schopnost robota přesouvat se mezi jednotlivými body a provádět měření bez neustálých pokynů. Tento přístup výrazně zrychluje sběr dat a zároveň umožňuje pokrýt větší území.

Testy v Basileji ukázaly překvapivý rozdíl

Výzkumníci použili čtyřnohého robota ANYmal, který vznikl ve spolupráci s Robotic Systems Lab na ETH Zurich, programem ETH Zurich Space, Univerzitou v Curychu a Univerzitou v Bernu. Testování probíhalo v zařízení Marslabor na Univerzitě v Basileji, kde se simulují podmínky podobné povrchu Marsu včetně prachu, hornin a osvětlení.

Robot byl vybaven robotickou paží se dvěma klíčovými přístroji. Prvním byl mikroskopický zobrazovač MICRO a druhým přenosný Ramanův spektrometr vyvinutý pro ESA ESRIC Space Resources Challenge. Právě tato kombinace umožnila analyzovat složení hornin přímo v terénu.

Během testů dokázal robot identifikovat různé typy hornin důležitých pro planetární výzkum, například sádrovec, karbonáty, bazalty, dunity nebo anortozity. Tyto materiály mohou naznačovat přítomnost zdrojů nebo podmínek vhodných pro vznik života.

Rozdíl mezi tradičním a novým přístupem byl výrazný. Zatímco klasická mise řízená člověkem trvala přibližně 41 minut, autonomní průzkum více cílů zvládl robot za 12 až 23 minut. Přitom si zachoval vysokou přesnost a v jednom z testů správně identifikoval všechny vybrané vzorky.