Samsung začal více vrtat do notebooků zhruba před dvěma lety. S jedním z jeho z prvních modelů - Samsung Shark (obrázek níže) - jsem se mohl hnedle z kraje seznámit díky výhře mého kamaráda v jakési internetové soutěži. Ten notebook byl ovšem panic, co si hrál na drsňáka. Designový skvost, konečně nehranatá krabice s ladnými křivkami v barvě kapučína. Ovšem nebyl domyšlený a bylo na něm vidět, že Samsung má nulové zkušenosti s notebooky. Nezapuštěná klávesnice vypadala výborně, ovšem do měsíce začala zanechávat stopy na lesklém displeji. Nesmyslně umístěný byl touchpad, nepoužitelné bylo ovládání funkcí.

Během roku vypustil Samsung nějaké další modely, z nichž zmiňme v Česku nezaznamenaný Chronos 14", jehož impozantního nástupce představil na letošním CESu (viz naše newska), a nedávno vypustil také nový ultrabook "New Series 9" 900X3C, na který se dnes společně podíváme.

Nemá smysl tajit, že je to hračka za 42 000 korun v 13" vydání, patnáctka je o poznání levnější. Ale třináctka je ideální cestovní velikost. Samsung k tomu ovšem přidal vynikající konstrukci z duralu – materiálu lehčího, pevnějšího a dražšího než hliník. Tělo je neuvěřitelně tenké a neuvěřitelně pevné. A to včetně displeje, jehož tři milimetry se ohybu brání stejně statečně, jako Léonidas a jeho 300 válečníků u Thermopyl. Dural - hliník, 1:0.

Design je parádní, ale každý řekne, že je to vlastně Apple. No, Samsung má s Applem docela trable, ale takhle tenký notebook prostě jinak udělat nelze. Konektory se dopředu nevejdou, takže logicky je širší zadní strana, touchpad a klávesnice mají své místo i léty daný layout, displej má své místo také, a kloub při téhle tloušťce přístroje také pozměnit nelze téměř vůbec. Svým způsobem tak nemůže výrobce měnit skoro nic. Jen barvu a materiál, což Samsung udělal. Kam se hrabe unibody.

Velice dobře vymyslel Samsung výklopnou krytku SD karet, poměrně logicky využil redukce pro VGA a LAN. (Ještě mohl klidně udělat totéž pro HDMI.) Naprostým opakem magnetického konektoru Applu je opravdu pevně aretující konektor napájení – někdy je to trochu přetahovaná jako s provazem, než jej dostanete ven. O kabel napájení jsem navíc ještě nezakopl a k tomuhle ultrabooku ho ani nebudete moc potřebovat.

Velmi pozitivní zprávou je totiž baterie, která se dovede výdrží dostat na 7 hodin. Problém je trochu nabíjení, které může trvat přes 3 hodiny, protože napájecí adaptér je vcelku ošizený. Tak je učiněno kvůli velikosti. Adaptér je velice tenký a stejně tak i jeho kabel k notebooku. Zklamání začíná na druhé straně. Na adaptéru je totiž ošklivý výstupek s typickým velkým tříkolíkovým konektorem pro síťový 230V kabel – ten, který běžně vidíme u 150W adaptérů. V tomhle bodě Samsung selhává – investuje nemalé peníze do návrhu minimalistického adaptéru, který nepřekáží, a šetří na přívodním kabelu, který je naprosto přehnaný, až nevkusný. Tohle někdo nedomyslel.

Technické zpracování je ale super. A o to více chlazení. Většina funkcionality je integrována v jediném čipu Intel Core i7 (3517U), takže chladit stačí jedno místo. Vychází z něj však dvě heatpipes ke dvěma ventilátorům, které jsou tak tenké, že se divím, že vůbec foukají vzduch. Moc ho není, a jeden samotný takto tenký ventilátor by bestiální Ci7 neutáhl. Tlustší ale být nemůže – už by se nevešel. Ovšem oba ventilátory sají spodem, což se stále ukazuje jako nevýhoda.

Co se mi však trochu nelíbí, jsou reproduktory vpředu dole. Nikdy jsem to neměl rád a nehraje to dobře. Rozhodně ne, pokud sedíte s ultrabookem na klíně. Dobře to ale hraje, když leží na stole v obýváku, a před ním na gauči sedí celá rodina a sleduje film – pak ty reproduktory celkem míří na posluchače, a hrají věrohodně. I tak to není tak příjemný poslech, jako v případě Aceru Aspire S3, nebo Lenova Ideapad Y580.

Notebook je postaven kolem Windows 8, což mě způsobilo utrpení při testování a používání (sugestivní). Prostě nejsou pro mě. Fullscreen aplikace jsou fajn, v tabletu, v mobilu, ale ne pro někoho, kdo vyloženě potřebuje mít oddělená okna, a dvě mu nestačí. Hledání ovládacích gest se dá pro nezkušeného uživatele považovat za velký problém a jak se jednou lognete svým Live ID, už se nedostanete pryč. Jednodušší a rychlejší je prostě vrátit notebook do továrního nastavení. Škoda, že uživatel nemá možnost si notebook přímo pořídit s Win7.