Simulace naznačují, že ve směru souhvězdí Lyry je obyvatelná planeta
Je to už více než 20 let, co se astronomům podařilo objevit první exoplanetu. Tedy planetu mimo naší sluneční soustavu, která obíhala kolem hvězdy Pegasi 51 (planeta byla záhy pojmenována 51 Peg b). Od té doby bylo objeveno 3268 exoplanet. Bohužel jen hrstka těchto exoplanet obíhá kolem svých mateřských hvězd v tzv. obyvatelné zóně.
Astronomové nyní díky počítačovým simulacím přichází se zjištěním, že jednou z takových exoplanet, která by mohla hostit podmínky vhodné pro udržení života tak, jak ho známe je planeta s názvem Kepler-62f. Podle astronomů je planeta zhruba o 40 % větší než naše Země. Co zatím o ní víme? Exoplaneta Kepler-62f má skalnatý povrch a vyskytují se na ní oceány (respektive v atmosféře planety panují podle výpočtů vhodné teplotní podmínky k tomu, aby se tam nacházela voda v tekutém skupenství).
V případě výzkumu Kepleru-62f použili výzkumníci z Univerzity Jižní Kalifornie (UCLA) vůbec poprvé v historii kombinaci několika modelů. Tým simuloval klimatické podmínky na exoplanetě pomocí dvou metod. Jednalo se o modely Laboratoire de M´et´eorologie Dynamique (LMD) a global climate model (GCM – model pro globální klima). Pro širokou škálu orbitálních informací bylo využito počítačového modelu HNBody.
Tato technika analýzy exoplanet by mohla být v budoucnosti častěji využívána i u dalších planet. Podle astronomů by to umožnilo vytvářet prioritní seznamy cílů v návaznosti na užší spolupráci s novou generací dalekohledů. V simulacích výzkumníci modelovali různé atmosférické podmínky pro Kepler-62f. Jednalo se o různou tloušťku atmosféry planety (od podobné naší Zemi, až po 12x silnější tloušťku) a o různé hodnoty koncentrace oxidu uhličitého (podobné parametry jako na Zemi, až po 2500x větší hodnoty oxidu uhličitého). Nakonec astronomové zjistili, že aby byl Kepler-62f obyvatelný po celý rok, tak by musel mít atmosféru téměř výhradně složenou z oxidu uhličitého a atmosféra by musela mít 3 až 5násobnou tloušťku naší domovské planety.
Nakonec, co asi nikoho nepotěší, je vzdálenost, ve které se mateřská hvězda Kepleru-62f nachází. Hvězdný systém se nachází ve směru souhvězdí Lyry a je vzdálený od našeho hvězdného systému 1200 světelných let. Takže i kdyby další měření v budoucnosti definitivně potvrdily, že planeta je schopna udržet život, tak bez nadsvětelného pohonu si může lidstvo zatím o nové Zemi nechat jen zdát.