I přes pachuť na jazyku jsem tedy nadále v prozkoumávání Project Cars 2 pokračoval. Jednotlivé kombinace tratí a vozů nepřinesly očekávané zlepšení. Každé vozidlo se sice řídí trochu jinak, ale jízdní model to nezachrání.

Při hraní jsem dokonce narazil na situace, kdy se volat opravdu snaží pomocí FFB dodávat informace hodné simulátoru. Jsou to ale útržky ve specifických situacích. Nepříjemné je, že hra dovoluje s autem dělat skutečně psí kusy. Když přicházíte z jakéhokoli simulátoru, je tohle podstatně nepříjemné. Víte, že takhle projet zatáčku byste si v Assetto Corsa nedovolili, a tak se o to ani nesnažíte. Jenže je to běžná praxe. 

Obr. Project Cars 2

Zvuk motoru není v této hře špatný. Jen kdybych hledal to správné slovo, je málo agresivní. Zvuk má mnoho podob, barev a poloh a stejně jako v Race Room Racing Experience reaguje přesně podle toho, jak s autem zacházíte. Tyto drobné nuance si však uvědomíte až později, co si na tento zvuk přivyknete. Potom ale se vám Project Cars 2 odvděčí, a zvuky motoru oceníte.

Kamarád do deště

Přes veškeré prvotní zklamání přišlo najednou obrovské překvapení, když jsem se rozhodl vyzkoušet, jak se hra chová na vodě. Volant najednou začal vydávat odezvu, jakou byste u simulátoru čekali. Cítíte, kdy se auto utrhne, kdy drží stopu, při rozjezdu jde do smyku (možná zase až moc, protože na pátý převodový stupeň bych už smyk při přidání nečekal ani na vodě) a zatáčky nejde řezat jako máslo teplým nožem.

K tomu všechno podtrženo grafikou. Déšť je zpracován na výbornou a nádherně jej doplňuje zvuk padajících kapek na kapotu vozidla. Až začnete přemýšlet, jestli by nebylo lepší zajít si do skříně pro pláštěnku. Jenže….proč je tohle nastavení do deště? Proč takové nastavení není použito pro normální suchý asfalt? Samozřejmě s trochou úprav a přizpůsobení, ale bylo by to o míle lepší, než co hra jinak servíruje. 

Vyhrál mainstream nad hardcorem

Co je ale zarážející, je fakt, že Project CARS 2 někde hluboko ve svých útrobách ví, jak vypadá simulátor. A nejen že to ví, dokonce to umí předvádět. Došlo snad během vývoje k nějakým vnitřním neshodám a vývojáři se v průběhu rozhodli jít více naproti masovému publiku, která je zvyklá na arkády, tedy včetně prvního dílu? 

Jeden z problémů spočívá nejspíše ve snaze zalíbit se všem, tedy jak hráčům s volantem, tak těm s joypadem. Což není u hardcore simulace příliš možné. Každé auto má sice nastavení pro oba typy hráčů, ale co je zmršeno v základu jízdního modelu, už setup nedokáže zachránit.

Obr. Project Cars 2

Podezření, že hru hrají většinou hráči s joypadem, je dokonce zřetelná v závodech. Co může být pro závodníka lepší pocit, který spojuje dohromady adrenalin, zlost a radost, než to, když na trati potkáte stejně rychlého protivníka.

Těsný boj přes několik zatáček, kdy v každé druhé zatáčce se střídá pořadí, hlídáte si svoji pozici i pozici protivníka a ve snaze mu neublížit, a nezničit tak jeho i svoji pozici, zatímco hledáte skulinku, kterou pod tíhou okamžiku a hlavně nervů někde nechá - právě to nás u simulátorů drží. A zde právě Project Cars 2 zklame. Jakýkoli souboj dvou aut končí mimo trať.

Pravděpodobně je to tím, že valná většina hráčů přichází z prvních Project Cars, nikoli ze simulátorů, a tak bude nějakou dobu trvat, než se morálka jezdců přizpůsobí zvykům ze simulátorů. 

Obr. Project Cars 2

Ze simulace Iracing se Project Cars 2 snaží kopírovat hodnocení jezdce pomocí několika stupňů licence. Problém je, že hodnocení docela rychle padá v případě, když se závod nepodaří. Pokud vás neopatrný soupeř dostane na bídnou pozici a zanechá váš vůz ve stavu, že nemá cenu pokračovat, dočkáte se takové srážky hodnocení, že začínáte v podstatě od píky.

Aby licenční politika jezdců a jejich hodnocení fungovalo, záleží hlavně na ostatních. Zvláště pak to platí v případech, kdy závod začíná zaváděcím kolem, které se málokdy obejde bez incidentů. Stejný průběh ovšem měl i Minorating v Assetto Corsa, kde se jezdci naučili chovat až časem; snad se to samé stane i v Project Cars 2. 

Obr. Project Cars 2

V Asseto Corsa navíc polovinu práce odvádí Helicorsa, tedy radar aplikace ukazující polohu okolních vozidel. V Project Cars 2 ji nenajdete. Zde je pouze ukazatel, který říká, ve kterém směru máte vedle sebe vozidlo. Těžko ale z něj odhadnout, jak daleko je a kolik máte místa. Tvůrci Project Cars 2 s touto funkcí údajně nepočítají ani do budoucna. 

NASCAR

Jedna z posledních věcí, kterou mi zbývalo vyzkoušet, byly závody NASCAR. Nebudu vás napínat. Hoďte na plyn pytel uhlí, volant natočte na správný rádius a čekejte. Vyhrajete.

Velmi brzy se ale v závodech NASCAR promítne velmi kritický neduh, jímž je kvalita internetového připojení. U dobré ¾ startovního pole ukazatel kvality připojení nemilosrdně dává tušit, že se nemáte na co těšit.

Zatímco u okruhového závodění se problémy dají docela dobře schovat optimalizací kódu, u oválového to tak snadné není. Každá nenadálá, byť miniaturní změna směru, znamená náraz a ztrátu pozice. Vozidla před vámi poskakují z místa na místo rychle a zběsile.

Obr. Project Cars 2

Autoři se s tím poprali tak, že v momentě, kdy hra detekuje špatné připojení jezdce, začne jeho vozidlo problikávat. Během této fáze přes něj můžete profrčet zcela bez úhony, což platí i v případech, kdy daný hráč havaruje a zůstane po něm odstavené vozidlo. Může se však stát, že přes blikající vozidlo se rozhodnete projet v plné rychlosti, přičemž na poslední chvíli blikat přestane. Netřeba snad říkat, že okamžitě skončíte ve svodidlech. 

K fyzikálnímu modelu se řadí ještě další zajímavá věc. Pokud se v NASCAR dostanete blízko ke svodidlům v nižší rychlosti, je šeredně obtížné se z nich vyprostit. V tomto je hra naprosto v pořádku. Naopak ale, pokud se na okruhu dostane na trávu, je až nadmíru obtížné se z ní rychle vymotat. Auto se při sebemenším polechtání točí ve smyku jako káča na dvorku. Pokud vám tato vlastnost vadí v Assetto Corsa, kde si myslím, že efekt trávy v malých rychlostech je značně přehnaný, v Project Cars 2 je to ještě horší. 

Pocit, který převažuje z Project Cars 2 očima naslibované hardcore simulace, je zejména zklamáni. Na druhou stranu, pokud se Vám podaří akceptovat místní zákonitosti a nedostatky, hra se vám odvděčí závoděním, ve kterém jsem nakonec i já našel kus zábavy a potěšení.

Arkáda to není. Že bych s klidným svědomím řekl, že se jedná o simulaci, to také úplně nemůžu. Prohlášení, že se jízdní a fyzikální model „je podobný jako v RFactor 2“ nemohou být realitě vzdálenější. Nedosáhne totiž ani na projev Race Room Experience, který jsme odsunuli až na poslední místo.

Není všem dnům konec

V jednom z negativních komentářů ke hře na Steamu, které jsem se rozhodl pročíst, jsem objevil informaci o nastavení FFB, které pro Project Cars 2 vytváří jeden z fanoušků. Pokud si prý tohle nastavení vyzkoušíme, udělá to ze hry Project Cars 2 to, čím měla být, tedy simulátorem. Fórum dedikované tomuto addonu přitom nešetří výkřiky, že by vývojáři měli autora modifikace zaměstnat. Jak se hře daří po této úpravě, najdete v poslední kapitole. 

>> Další kapitola.