Proč tedy nosit dříví do lesa a pokoušet o další zhodnocení? Málokterá recenze na tuzemském i zahraničním internetu popisuje to, co bychom v recenzi závodního simulátoru očekávali, respektive na čem záleží nejvíce.

Recenzenti se věnují grafickému pojetí, kariéře, umělé inteligenci, počtu vozidel a tratí. Málokdo ale do detailu zhodnotil jízdní model. Pokud se najdou světlé výjimky, většinou jsou to prázdné výkřiky typu Dokonalé, Nejlepší simulátor všech dob, minimálně stejné jako RFactor; případně Vytvořeno závodníky pro závodníky. Tato hesla jsou hojně užita zejména v recenzích, v jejichž závěru se dovíte, že pro účely zhodnocení byl použit gamepad. 

Přesto absence hodnocení jízdního modelu není nikterak překvapující. Zhodnotit objektivně jízdní model softwarového simulátoru totiž není ani úplně možné. Jde o pocit z jízdy. Navíc pocit, který jednak každý z nás vnímá odlišně, zároveň je ale ovlivněn použitým hardwarem a příslušenstvím.

Jak tedy zhodnotit jízdní model hry Project CARS 2? Nejlépe srovnáním s těmi nejlepšími. Ani to ale nebude úplně jednoduché. Ne že by konkurence nebyl dostatek, ale zkuste určit absolutního vítěze v dnešní nabídce opravdových závodních simulací. Z pěti názorů dostanete pět vítězů.

Metodika hodnocení

Nejlepší tedy bude, když začneme tím, že ze svého silně subjektivního pocitu zhodnotím konkurenční tituly. Z tohoto osobního hodnocení si pak můžete udělat sami obrázek, v čem se shodujeme, v čem naopak rozcházíme a bude pro vás pak o hodně snazší při popisu jízdního modelu PC2 odhadnout, kam jej vlastně dle svých preferencí zařadit.

Konkurence

S již zmíněným GTR2 hru srovnávat nebudu. V dobách, kdy tahle hra vyšla, to byl zázrak. Nicméně dnes už je jízdní model překonaný, což je dáno zejména výpočetní silou, kdy dnes je simulováno daleko více procesů, než tomu bylo při jejím uvedení. Myslet si však, že je hra odepsaná, by bylo chybou, dodnes na ni řada fanoušků nedá dopustit. 

RFactor 2

Pokud bych měl ze svého pohledu dnes určit vítěze ve zpracování jízdného a fyzikálního modelu, bude to bez sebemenšího zaváhání RFactor 2. Pokud existuje hra, ve které máte od první chvíle pocit, že sedíte v opravdovém autě, že cítíte přenášení jeho váhy a tím síly, které působí jak na přední tak na zadní nápravy a že jste dokonce schopni vnímat pneumatiky vozu, je to právě RFactor 2.

Obr. Rfactor2 - Bathurst - Porsche 911

Jízdní i fyzikální model je na úrovni, kterou očekáváte u hardcore simulace. Obojí je navíc zpracováno tak, že pocit z řízení opravdového vozu se dostaví okamžitě. Pokud si uvědomíte, že všechny tyhle vjemy jsou řidiči vlastně předávány pouze prostřednictvím volantu před vámi, je to až neuvěřitelné.

Do RFactoru2 má v nejbližším období přijít zpracování mokré vozovky – deště. Což bude takový malý motoristický svátek, neb opravdu věrné zpracování simulace na vodě zde ještě nebylo.

Proč tedy RFactor2 nezabírá první příčky v počtu fanoušků a propadá se hluboko pod svoje konkurenty? Je to dáno především přístupem svých tvůrců. Ti z nepochopitelných důvodů právě masovému rozšíření zdatně hází klacky pod nohy. Především jde o naprostou roztříštěnost hry. Existuje nespočet placených a free modů vozů a tratí, které se válí všude možně po netu.

Je pravdou, že Steam platforma do této nepřehledné hromady přinesla alespoň nějaký pořádek, přesto pokud jste v lobby pro multiplayer, zjistíte, že v podstatě nejste schopni se přihlásit přímo do závodu. Hra vám oznámí, že nemáte potřebný obsah a tím to končí. Jsou sice servery, které poskytují automatický download právě hraného obsahu, ale těch není mnoho.

Obr. Rfactor2 - Daytona 500 - Nascar

Tím to ale nekončí. Pokud server nenabídne stažení obsahu, jste doslova v pasti. Neb se sice dozvíte, že vám chybí mod, ale už se nedozvíte jaký. A tak začíná ta pravá detektivní dřina. Zjistit, který server provozuje příslušný závod, dále které mody jsou použity a ty poté vydolovat ve správné verzi z hlubin internetu. Naštěstí má RFactor2 speciální aplikaci, která vypíše chybějící mody, žel není úplně přehledná a stále nechává dohledávání po internetu na uživateli. 

Aby těch klacků nebylo málo, v případě, že se vám podaří konečně se přihlásit do hry s ~20 závodníky, zjistíte, že se nejedná ani o opravdové hráče. V drtivé většině případů se jedná o AI. Nic proti umělé inteligenci, ale ježdění proti skutečným online protivníkům nemůže ani v nejmenším vynahradit.

Naštěstí existují servery jako je www.sphleague.cz, kde je možné se přihlásit do online ligy, a závodit tak v profesionálně udržovaném a spravovaném šampionátu s hráči, kteří by se dali přirovnat k profesionální úrovni.

Což mě přivádí k důkazu o kvalitách RFactor2. Zpracování jízdního a fyzikálního modelu je na takové úrovni, že poskytuje nemálo prostoru pro něco takového, jako je talent, bez kterého se například na SPH serveru těžko obejdete. V této hře nejde jen o to, nasměrovat volat ve správnou dobu na správné místo, ale také o cit pro auto, jeho nastavení na konkrétním okruhu a zvládnutí obojího jako komplexního celku.

Automobilista

Na stejnou, tedy tu nejvyšší úroveň (alespoň co se týká jízdního modelu) potom můžeme zařadit simulátor Automobilista, o kterém platí totéž, co jsme zmínili ke hře RFactor2. Jízdní model je shodný s tím, že hlavní rozdíl je jiný algoritmus zpracování pneumatik, kterého si pravděpodobně ani nevšimnete. 

Obr. Automobilista - Formula Truck - Imola

Narozdíl od RFactor2 nabízí Automobilista velmi kvalitní vozy již v základu. Dále má příjemněji zpracovaný multiplayer, jelikož ve hře nenajdeme uměle dodané závodníky. Bohužel jich je jen žalostně málo, nebo vůbec žádní.

Můžete tak alespoň vyzkoušet soutěž, kterou pořádá samotná Reiza Studios v Time Trial, kdy je každý týden zvolená jiná kombinace tratí a vozů. Pokud se vám navíc zadaří s časem, můžete každý týden být zařazeni do slosování o zajímavý HW. Alespoň něco. 

>> Další kapitola.