Protitankové řízené střely BGM-71 TOW byly vyvinuty v šedesátých letech minulého století společností Hughes Missile Systems Company (dnes Raytheon Technologies). Americká armáda má tyto střely ve svém arzenálu přibližně 50 let a za tu dobu prošla různými modernizacemi a vylepšeními, které se promítly do různých variant střely s označením A až F. Americká armáda potřebovala v době studené války zbraňový systém, který by s vysokou přesností a na velké vzdálenosti dokázal ničit sovětské tanky, a to i mimo dosah tankových kanónů. Tímto zbraňovým systémem se stala protitanková řízená střela BGM-71 TOW.

BGM 71 TOW byl ve své době revoluční zbraní. Pravděpodobnost zásahu obrněného cíle se pohybovala kolem 90% a dosah střely byl až 3750 metrů. Této maximální vzdálenosti dosáhla střela za 20 sekund po odpálení. Útočný vrtulník mohl nést až 8 TOW střel nebo byly TOW střely odpalovány z obrněných vozidel, jako je např. M2 Bradley nebo Humvee. Svůj první křest ohněm si TOW střely odbyly na obloze nad Vietnamem, kdy americké vrtulníky vyzbrojené protitankovými řízenými střelami ničily severovietnamské tanky ve Velikonoční ofenzívě v roce 1972. Následně byly TOW střely použity americkou armádou ve válce v Perském zálivu, v bojích v Afghánistánu nebo ve válce v Iráku v roce 2003.

Po odpálení TOW střely musí střelec udržet cíl v nitkovém kříži zaměřovače a navádění střely probíhá po drátě (dnes i bezdrátově). Zatím poslední F verze BGM-71F TOW 2B, která má rozšířený dosah na 4500 metrů ničí tanky a obrněná vozidla tandemovou EFP hlavicí, kdy dochází k ničení obrněnce shora, tedy útok probíhá na vrchní málo chráněnou část tanku. Americká armáda chce ale nyní stávající TOW střely nahradit.

Armáda přitom požaduje, aby měly nové protitankové řízené střely dosah minimálně 10 000 metrů, spíše ale ještě o něco více. Dále požaduje lepší manévrovatelnost střel a výrazné zvýšení rychlosti střel, protože při aktuální rychlosti TOW střel, by dosažení maximální vzdálenosti trvalo střele přibližně 54 sekund.

Americká armáda chce, aby odpalování střel mohlo probíhat v různých režimech. Např. v režimu Fire and Forget (vystřel a zapomeň), což značí, že PTŘS po svém vypuštění se už na cíl navádí zcela samostatně. Další režim by měl být Fire, Observe and Update, kdy lze v reálném čase změnit cíl podle priority. Nebo režim Fire and Steer, kdy operátor vypálí střelu naslepo a zaměří ji na cíl až během letu. Nové střely by měly mít podobné rozměry, jako současné TOW střely, protože armáda chce využívat současné odpalovací TOW systémy.

Začít nahrazovat současné TOW střely novými by měla americká armáda někdy na začátku 30. let tohoto století.