Čína zařadila do služby první letadlovou loď, kterou sama navrhla a postavila
V Číně proběhl 17. prosince slavnostní ceremoniál na počest zařazení letadlové lodi CNS Šan-tung (CV-17) typ 001A do služby v námořnictvu Čínské lidově osvobozenecké armády. Plavidlo Šan-tung je teprve druhou letadlovou lodí, která oficiálně vstoupila do služby v čínském námořnictvu, ale zároveň je prvním plavidlem, které Čína vlastními silami postavila.
První letadlovou lodí v čínském námořnictvu je Liao-ning, která byla zařazena do služby v roce 2012. Liao-ning byla dříve známa jako plavidlo Varjag (šlo o rozestavěnou sesterskou loď ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov). Číňané odkoupili v minulosti rozestavěný Varjag od Ukrajiny, a pak tuto letadlovou loď v Číně dokončili a zmodernizovali.
Ačkoliv se Liao-ning zřejmě může účastnit i bojových misí, tak primárně je tato letadlová loď určená pro výcvik posádky. Druhé plavidlo Šan-tung, které nyní vstupuje do služby již není cvičným plavidlem, ale skutečnou válečnou lodí, která bude operovat v bitevní skupině (operačním svazu), a bude se účastnit bojových misí. Celkově hodlá Čína vytvořit do roku 2030 čtyři bitevní skupiny, z nichž každá bude mít jednu letadlovou loď.
Letadlová loď Šan-tung je o něco větší než Liao-ning. Délka trupu byla navýšena z 304,5 metru na 315 metru a plný výtlak se zvedl z 67 500 tun na 70 000 tun. Liao-ning a Šan-tung nedisponují jaderným pohonem. Pohonný systém těchto dvou plavidel tvoří čtveřice parních turbín. Šan-tung ponese až 40 letounů. Budou to palubní stíhací letouny Shenyang J-15 (včetně stíhaček J-15D určených pro elektronický boj) v počtu 32 kusů, dále šest transportních vrtulníků Z-18 a dva víceúčelové vrtulníky Z-9. Šan-tung a Liao-ning nemají katapult, takže palubní stíhací letouny startují pomocí skokanského můstku (rampy) na přídi lodi.
Čína momentálně staví třetí letadlovou loď typ 002, která bude větší než Šan-tung a bude mít už i letecký katapult.