Google bude do tohoto projektu investovat více než jednu miliardu dolarů (některé zdroje uvádějí, že výsledná částka by se mohla vyšplhat až na tři miliardy). Hlavním cílem je rozšířit dosah vysokorychlostního internetu i do těch nejodlehlejších oblastí, kde lidé stále marně čekají na dostupný broadband. Pokrytí vysokorychlostním internetem by mělo obstarávat celkem 180 malých velkokapacitních družic, které mají být umístěny na nízké oběžné dráze (LEO).

Technické údaje o družicích jsou zatím bohužel velkou neznámou. Co je ale důležité, tak to, že pokud půjde o LEO družice (umístění na nízké oběžné dráze), tak bude o hodně nižší latence než v případě GEO družic (umístěných na geostacionární dráze), typicky to asi bude kolem max 40 ms. Nevýhoda je, že jich bude muset být oproti GEO družicím větší množství a asi budou mít i kratší životnost.

Oběžné dráhy družic:

GEO družice (geostacionární dráha) – družice se nacházejí ve výšce 36 000 km, sklon vůči rovníku je 0°, proto se pozemskému pozorovateli jeví, že družice se stále nachází na stejném místě. Najdeme tady třeba družice pro satelitní příjem TV (DVB-S/2).

MEO družice (střední oběžná dráha) – družice se tady nacházejí ve výšce nejčastěji kolem 20 000 km, doba oběhu činí něco přes 12 hodin. Najdeme tady třeba GPS a Glonnas nebo družice pro komunikaci v polárních oblastech.

LEO družice (nízká oběžná dráha) – oběžná dráha družic ve výšce 700 km až 1500 km, doba oběhu činí (80 až 130) minut. Bohužel je tady plno kosmického smetí. Nová naděje pro vysokorychlostní satelitní internet s nízkými latencemi?

Dostat rychlý internet do každého kouta světa není pro společnost Google žádná novinka. Dokládá to například projekt stratosférických balónů Google Loon nebo vzducholodě s Wi-fi pro Afriku. Nejnovějším počinem v této oblasti se tak stává nakonec i satelitní internet.