Během úplného slunečního zatmění, které proběhlo 8. dubna, byl vytvořený takzvaný "koridor" stínu měsíce, ve kterém se na chvíli zatmí celá oblast. To mnoha lidem umožnilo pohled na slunce až po dobu 4,5 minuty. Nicméně, mnoho z nás bylo varováno před nebezpečím hledění přímo na slunce, ať už naše rodiče či samotné NASA.

Podle Dr. Ralpha Choua, profesora optometrie na University of Waterloo v Ontariu, je tato zábrana pohledu na slunce zakořeněna v našem instinktu, abychom si chránili oči. "Tělo má různé mechanismy, které nás chrání před zraněním," vysvětlil Dr. Chou. "Máme takzvaný reflex odvrácení pohledu."

Většinou jsou varování před pohledem na Slunce oprávněná, ale úplné sluneční zatmění jsou výjimkou. Během tohoto astronomického jevu se měsíc postaví mezi Zemi a Slunce. Když se tato tělesa opticky spojí, Slunce je zcela skryto a obloha se zatmí až do soumraku.

Tímto způsobem je možné pohlédnout na Slunce a místo jasného kotouče světla vidíme koronu Slunce, jakoby závoj kolem něj. Korona je vnitřní vrstvou sluneční atmosféry, která je obvykle přehlušena mnohem jasnějším povrchem.

Ale kdy je bezpečné sundat ochranné sluneční brýle během tohoto jevu, může být pro laika matoucí. Důležité je držet tyto speciální brýle s filtry určené k pozorování zatmění až do správného okamžiku. Klíčový okamžik je známý jako Bailyho korálky, kdy sluneční světlo proniká skrz okraje Měsíce. Efekt vypadá jako diskrétní korálky na náhrdelníku. Jakmile poslední z korálků mizí, je bezpečné sundat ochranné brýle.

Důležité je si uvědomit, že i během částečného slunečního zatmění není bezpečné pozorovat slunce bez ochranných brýlí. Pouhý pohled na malý srpek slunce může způsobit nenapravitelné poškození zraku.

Zdroj: Shutterstock

Riziko spočívá v tzv. solární retinopatii, což je typ slepoty způsobený popáleninami na sítnici na zadní straně oka. Sítnice má za úkol přeměnit světlo na elektrické signály do mozku prostřednictvím zrakového nervu. Bez speciálních ochranných brýlí začne sítnice absorbovat světlo přicházející ze slunce. Jakmile jsou tyto světelné receptory zaplaveny, přebytek pronikne kolem sítnice a místo toho se absorbuje tmavým pigmentem obklopujícím oční bulvy. To je okamžik, kdy se buňky začnou setkávat s chemickými útoky.

Rozsah poškození posléze závisí na tom, jak dlouho je osoba vystavena přímému slunečnímu záření. I když to není nutně jeden dlouhý pohled, který způsobuje nevratné poškození, několik pohledů se sčítá a má stejný účinek.

I přesto, že jsme před těmito nebezpečími varováni, někteří lidé věří, že pokud je jejich očím dobře, je vše v pořádku. Lidé s popáleninami sítnice totiž často zaznamenají postižení zraku až o několik hodin později.

Lékaři také zdůrazňují, že běžné sluneční brýle nejsou dostatečně silné k ochraně lidí během pozorování slunce. Slunce by stále bylo přibližně 10 000krát příliš jasné. Sluneční brýle nejenže nezmenšují viditelné světlo na bezpečnou úroveň, ale materiály v brýlích nejsou schopny blokovat škodlivé infračervené světlo.

Brýle a zařízení určené k pozorování slunečního zatmění, které splňují mezinárodní bezpečnostní normy, jsou tak temné, že lidé nemohou vidět ani své nohy před sebou. Pokud je toho člověk schopen, je to signál, že brýle nejsou dostatečně světlovzdorné.