Apple jde cestou trochu jiné politiky. Snaží se být hlavně in, stylový a záviděný. Tedy než začal vyrábět verzi 5C aneb „iPhone pro trochu chudší“. iPhone rozhodně těží z kvalitních aplikací a není jich málo. Facebooková aplikace je nejvymakanější ze všech a vzhledem k tomu, jak je Facebook dnes populární, musí mít nerva každý, kdo tu aplikaci zkusil a iPhone nevlastní. Dovedu si přestavit lidi, kteří si iPhone koupí jen kvůli této aplikaci.

Pozn. redakce CDR: Tento článek NENÍ objektivní recenzí iOS. Je to subjektivní zpověď člověka, který se systémem začíná. 

• Úvod: Jak jsem si vybral svůj první chytrý telefon: Souboj čtyř platforem [1]
• Druhý díl: Můj první chytrý telefon: Android a Samsung Galaxy S4 [2]
• Čtvrtý díl: Můj první chytrý telefon: Windows Phone 8 a Nokia 1020 [4]
• Pátý díl: Můj první chytrý telefon: BlackBerry 10 OS a BlackBerry Q10 [5]
• Finální verdikt: Konečně jsem vybral můj první chytrý telefon: Finální verdikt [6]

Na iPhonu nemá uživatel na rozdíl od Androidu prakticky žádnou svobodu modifikací. Jeho majitelům to ale povětšinou nevadilo až do doby, než Apple všechnu tu nádheru vzal a spláchl aktualizací na iOS 7. Nikdo ho nemá rád, fakt nikdo. A já se vůbec nedivím, protože ty ikony aplikací nejsou jen jednoduché, ony jsou prostě hnusné. Vůbec odstíny, které designéři Apple zvolili, jsou dost divné a nehezké – většina uživatelů Apple je zavrhuje. Bohužel návrat k iOS 6, pokud není vyloučen, je prakticky nemožný.

Problémem je i rychlost, kdy už někteří říkají, že je to pomalé jak Android. Jelikož jsem měl možnost zkusit iOS 6 i iOS 7 bezprostředně po sobě, musím jen souhlasit. Vše co bylo rychlé, je pomalé, a vše hezké je ošklivé. Základní efekty jako rotace displeje jsou trhané a opožděné a na to prostě uživatel nemá čas. Stejně tak je protivné odemykací heslo, které si aktualizace vynucuje, ale dá se naštěstí vypnout.

A jak je iOS prý jednoduchý, je zároveň komplikovaný. Uzavřenost vzhledem k modifikacím znamená také to, že když si na panel notifikací podobný tomu v Androidu přidáte aplikaci Akcie, tak už se jí prostě nezbavíte. iPhone má jediné funkční tlačítko a to jest tlačítko Domů, které zde zrovna nepomůže. Přehledový panel mi tedy blokuje nemalá aplikace úplně k ničemu.

Jak jde v Androidu kde co vyhodit prostým zametením stranou nebo přetažením na koš, tady musíte kliknout na tlačítko Upravit, které je stejně jako Přidat a Hotovo nahoře, označit konkrétní položky a potvrdit odebrání. Na druhou stranu úprava například ploch je daleko snazší, protože přidržením prstu zapnete editační mód (kdy se aplikace doslova třesou strachy) a opustíte jej ne úpravou pozice jedné aplikace, ale až stisknutím tlačítka Domů. Vyházet nebo přemístit 10 aplikací tedy trvá řádově menší dobu.

Při správě telefonu pomůže jistě i aplikace iTunes, která primárně sloužila k prodeji hudby, ale integruje i AppStore a synchronizaci dat s počítačem. Umožňuje také instalaci aplikací a to tak, že (stejně jako z webu) zvolíte aplikaci v AppStore a ona se přes WiFi odešle rovnou do smartphonu. Většinu aplikací lze navíc spustit i bez kompletního downloadu nebo se to tak alespoň zdálo (gigabajtové Real Racing 3 jsem hrál když iTunes hlásil stažení asi 20%).

Zatímco Android má jedno vytahovací menu, iOS 7 má dvě. Shora pouze notifikace a informace od nesmazatelných Akcií, případně kalendáře, zespodu pak ovládací centrum s vypínači (WiFi, atd), regulátorem jasu, hlasitosti a přehrávačem hudby, dole pak baterka, odkazy na minutku, kalkulačku a foťák. Ta baterka je rozhodně dobrý nápad (měly by ji integrovat všechny systémy), ale zbytek? Bohužel tady nic nezměníte, co tam je tam i bude.

Na druhou stranu vše, co jde nastavit, je tu poměrně přehledně uspořádáno a menu neskrývá žádné tajné chodbičky. Všude, kde něco je, je i šipka, která na to upozorňuje. Na jednom místě najdete i nastavení všech aplikací, pokud si sem tedy něco nechaly integrovat – o většině jsou tu tedy pouze informace o verzi, ale i o účtech které aplikace používá. U Skypu zde například účet není, ale lze nastavit automatické přihlášení a odhlášení, které zase nejde nastavit přímo z aplikace. Tak se v tom vyznejte.

Multitasking je pak veškerý úplně žádný, protože iOS tak nějak počítá s tím, že chcete neustále mít vše a že toho nemáte tolik, abyste mu způsobili křeče, plus jsou aplikace dobře optimalizované. Umí běžet na pozadí úsporně a využívají notifikace, o kterých ještě při spuštění žádají, že je smí používat. A tak se třeba ve 4 ráno stane, že se smartphone probudí a řekne vám, že na vás čeká určitě nějaká super výzva v Real Racing 3, které už jste pár hodin nehráli.

Trochu rozporuplná je klávesnice, která je blbější, než jsem čekal. Stupiditou nápovědy soupeří s Androidem, při psaní je však pohodlná. Problém je diakritika i interpunkce, čísla jsou též skryta, definovat vlastní slova nelze. Zaráží mě, že jsou písmenka na klávesnici velká - těžko poznáte, jestli máte CapsLock, nebo ne, a jeho zvýraznění je tragicky mizerné.

Co iOS 7 chybí je správce souborů a vůbec správce čehokoliv, jako běžících aplikací, atd. Android to všechno má, BlackBerry to má též a Windows Phone má správce aplikací a snad se dočká i správce souborů. iOS nemá nic, ale ono se tak možná předpokládá, že uživatel chce stejně používat aplikaci v počítači (iTunes v tomto případě) a data řešit přes ni, případně přes cloudovou službu iCloud. Dá se říct, že ten správce vlastně vůbec není potřeba – co také chcete dělat, přesouvat si složitě fotky mezi složkami na malém displeji? Smartphone není flashdisk.

Tím spíše, když neexistuje cesta, jak do něj dostat nemultimediální soubory typu Word nebo PDF. Respektive cesta existuje, ale protivná a neoficiální a to by jeden nevěřil. A pro přílohy v emailu stačí aplikace, nepotřebujete nic ukládat. Paměť v telefonu je tedy černá skříňka, kterou si řeší systém sám, a vás zajímá jen jediné: zda je tam ještě místo. Na všechno ostatní je iTunes.