Kyslík na Marsu by mělo vyrábět robotické vozítko, které je zatím označováno jako Rover 2020. Vycházet má z vozítka Curiosity, které na Marsu přistálo v srpnu 2012. Toto nové robotické vozítko, respektive pojízdná laboratoř má obsahovat celkem 7 vědeckých přístrojů, které napomohou s výzkumem Marsu a snad i určitou měrou přispějí k budoucí kolonizaci rudé planety.

• Mastcam-Z jako moderní kamerový systém s panoramatickými a stereoskopickými zobrazovacími schopnostmi s podporou zoomu
• SuperCam se schopností analýzy chemického složení a detekce organických sloučenin v horninách
• Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry (PIXL) jako fluorescenční spektrometr, bude rovněž obsahovat i kameru s termovizí s vysokou rozlišovací schopností pro analýzu složení marťanského povrchu
• Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals (SHERLOC) jako UV spektrometr pro detekci organických sloučenin
• Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA) jakožto sada senzorů poskytujících údaje o okolní teplotě, rychlosti a směru větru, tlaku, relativní vlhkosti a o prašných částicích
• The Radar Imager for Mars' Subsurface Exploration (RIMFAX) jako radar pro analýzu geologického složení pod povrchem planety
• The Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) jako experimentální přístroj, který se pokusí z marťanské atmosféry složené především z oxidu uhličitého vyrábět kyslík

Poslední zmiňovaný přístroj MOXIE pro výrobu kyslíku by měl být pro celou zamýšlenou misi stěžejní. NASA si chce pomocí něho ověřit, jestli je tato cesta pro výrobu kyslíku v marsovských podmínkách realizovatelná a jestli by tak šlo v budoucnu vyrábět zásoby kyslíku pro přežití kosmonautů. Jednou by takováto robotická zařízení mohla být vyslána jako jakýsi předvoj před astronauty, aby jim předem vyrobila zásoby kyslíku k použití, než tito astronauti dorazí na povrch planety.

Náklady na tuto misi by se měly pohybovat kolem 1,9 miliardy dolarů. Robotické vozítko by mělo být vypuštěno k Marsu v červenci 2020.