Čínští vědci zkoumají realizovatelnost ambciózního projektu, kdy by byla vybudována solární elektrárna na geostacionární oběžné dráze naší planety, tedy přibližně ve vzdálenosti 36 000 km od povrchu Země. Po dokončení by tato solární elektrárna obsahovala na 6 km² solárních panelů a byla by daleko větší než třeba mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Zpět na Zemi by pak získaná energie byla dopravena pomocí mikrovln nebo laserovým paprskem. Teoreticky by tak mohla tato solární farma posloužit i jako zbraň.

Hlavním problémem se kterým si vědci lámou hlavu je jak dostat takový kolos (solární elektrárna bude vážit asi 10 000 tun) na geostacionární oběžnou dráhu. Nejlepší raketa, kterou teď Čína vyvíjí a bude hotová někdy kolem roku 2030 by měla unést přibližně 100 tun těžkého nákladu. Takže to znamená, že přinejlepším bude zapotřebí stovka startů těchto nově vyvíjených raket. Čili půjde o velmi dlouhou a nákladnou stavbu, kterou pak ještě prodraží údržba a výměna solárních panelů.

Ilustrační video solární elektrárny aneb jak by mohla vypadat

Japonci chtějí taky solární farmu, jen by jí rádi postavili trochu dál od Země – na Měsíci

Japonská korporace Shimizu má přitom ještě více ambiciózní plán. Chtěla by umístit pás solárních panelů přímo kolem rovníku našeho Měsíce. Mělo by se jednat o pole solárních panelů dlouhé 11 000 km. Podobně jako v případě solární farmy na orbitě by byla z Měsíce energie dopravena zpět na Zemi pomocí mikrovln nebo laseru do zachytávacích stanic na povrchu Země. Shimizu doufá, že by projekt lunární solární farmy mohla realizovat do 20 let.