Americká armáda bude v budoucnosti využívat různé varianty hypersonických střel. Ve vývoji jsou hypersonické střely jak pro námořnictvo, tak i pro letectvo a pozemní síly. V minulosti se hlavně mluvilo o námořní variantě těchto střel. Hypersonickými střelami mají být vyzbrojeny torpédoborce třídy Arleigh Burke a Zumwalt. Z ponorek pak mají získat tyto střely plavidla třídy Virginia.

A jak to vypadá s pozemní variantou těchto střel? Zbraňový systém patří do kategorie Long Range Hypersonic Weapon (LRHW) a může ničit cíle až na vzdálenost 2775 km. Jedna baterie LRHW raketonosného dělostřelectva se bude skládat z velitelského vozidla a čtyřech nákladních automobilů M983A4 (8x8) a návěsu M870, na kterém jsou umístěny dva kontejnery pro hypersonické střely. Jedno odpalovací vozidlo tak může vypustit 2 střely. Celá jedna dělostřelecká raketová baterie pak až osm střel.

Bojovou hlavici tvoří hypersonický kluzák, který by měl být prakticky nesestřelitelný současnými prostředky protivzdušné obrany. Pozemní a námořní varianta hypersonické střely mají podobný dostřel, koneckonců sdílejí obě dvě zbraně mnoho stejných komponent. První pozemní testy raketonosného systému LRHW mají proběhnout v roce 2023.

V budoucnosti by baterie LRHW mohly být rozmístěny v západní Evropě a v jihovýchodní Asii. Např. při rozmístění hypersonických střel ve Velké Británii by tyto střely mohly zasáhnout cíle až v Moskvě. V jihovýchodní Asii při rozmístění baterií LRHW v Japonsku by tyto střely mohly ničit cíle hluboko v čínském vnitrozemí. Americká armáda zatím neuvedla, kolik raketových baterií LRHW by chtěla provozovat nebo bližší časový plán zavádění do výzbroje.