Nizozemská nezisková organizace Mars One pevně věří, že je v možnostech lidstva ještě v první půlce 21. století začít s kolonizací Marsu. O jednosměrnou cestu na Mars přitom projevilo zájem na 202 000 dobrovolníků. Mezitím už taky proběhlo několik kol výběrových řízení. V prvním kole tento seznam uchazečů prošel největším sítem a zůstalo jen 1000 vytipovaných dobrovolníků. Ve druhém kole to už bylo jen 660. A nyní zůstalo jen 100 uchazečů. Z této stovky bude následně ještě v posledním kole vybráno 24 vyvolených, kteří se pak stanou prvními kolonisty na Marsu.

Šanci stát se prvními kolonisty má nyní 50 mužů a 50 žen. Zastoupeni jsou přitom kandidáti z celého světa (39 z Ameriky – z toho 33 přímo z USA, 31 z Evropy, 16 z Asie, 7 z Afriky a 7 z Oceánie). Potěšující je zpráva, že do tohoto úzkého výběru se dostal i někdo z ČR. Tím šťastlivcem je Lucie Ferstová (v první tisícovce vybraných přitom bylo 9 Čechů).

Těchto 100 kandidátů nyní čeká rozdělení do týmů a náročné psychické a fyzické testy. Po těchto testech zbude jen 24 finálních uchazečů, kteří poletí na Mars. Společnost Mars One má přitom už i rozvrhnuty termíny pro tuto misi/kolonizaci. V roce 2018 chce začít s průzkumem Marsu (pokusná sonda). O čtyři roky později pak vyslat na Mars materiál a rovery, které vybudují pro první kolonisty základnu. No a konečně v roce 2024 by se měli vydat na Mars první čtyři kolonisté. Zbylých dvacet kolonistů pak poletí k Marsu coby čtyřčlenné posádky co dva roky. Takže poslední let je plánován na rok 2034.

Mezi mnoha odborníky ale panuje k této misi skepse. Prvním problémem se jeví radiace, které budou astronauti/kolonisté vystaveni na cestě na Mars. A tím druhým pak velké riziko smrti udušením, kdy podle studie odborníků z MIT budou nejpozději do deseti týdnů od přistání na Marsu všichni kolonisté mrtví.